Rady na PC, Články o virech a spamech a spousta dalších

Při výrobě součásti se výrobní postup může u jednotlivých metod výroby lišit, ale platí tyto kroky:

1. CAD

Všechny části AM musejí začít od softwarového modelu. Zde je možno použít profesionální CAD softwary, ve kterých se model navrhne. Příkladem profesionálního CADu je například software NX od firmy Siemens. Velkou výhodou je, že technologie 3D tisku nepotřebuje speciální drahý software, ale vystačí si s většinou běžně používaných 3D modelářů, jako jsou například open-source program Blender či OpenSCAD, které jsou zdarma jak pro komerční, tak nekomerční využití.

2. Převod na STL

Téměř každé zařízení AM akceptuje vstupní data ve formátu STL (Stereolithography) a téměř každý CAD (Computer Aided Design) systém umí takový formát vygenerovat. Tento formát souboru popisuje vnější uzavřené plochy původního CAD modelu a zakřivené plochy jsou nahrazeny trojúhelníky (TIN – Triangular Irregular Network). Trojúhelníky jsou v souboru popsány pomocí normálového vektoru, který směřuje z tělesa ven pomocí tří vrcholů.

 Proces nahrazení zakřivených ploch

3. Manipulace s STL souborem a přenos na zařízení

STL soubor popisující model musí být přenesen na AM zařízení. Na zařízení je potom možné ovlivňovat některé základní atributy souboru tak, že se nastavuje velikost, pozice a směr výstavby. Směr výstavby je velice důležitý krok výroby, neboť při volbě vhodné orientace musí být uvažovány výsledné mechanické vlastnosti, které jsou dány směrem jednotlivých vrstev. Dále se z tohoto kroku odvíjí objem a umístění podpor, které je potřeba vytvořit, například u převislých konců, vodorovných děr atd. Popřípadě je možné ověřit, jestli je STL model v pořádku.

4. Nastavení zařízení

Zařízení AM musí být správně nastaveno před procesem výstavby (postupného stavění dílu z jednotlivých vrstev aditivní výrobou). Toto nastavení se vztahuje k procesním parametrům, jako je například materiálové omezení, teplota tání filamentu, tloušťka vrstvy, časování atd.

5. Výroba

Nyní už následuje samotná výroba součásti. Obsluha může kontrolovat, zda se se součást tiskne dobře a nevznikají žádné otřepy či  jiné problémy tisku.

6. Vyjmutí a očištění z platformy

Jakmile zařízení dokončí výstavbu, součást se odebere z pracovního prostoru tiskárny, očistění vzorků a platformy.

7. Postprocessing

Po vyjmutí ze zařízení mohou díly vyžadovat množství dodatečných úprav, než budou připraveny k použití. Primárním krokem je vyjmutí dílu z platformy. Poté následuje ruční odlamování podpor (pokud je součást má). U tvarově komplikovaných součástí se kvůli dokončování může doba výroby prodloužit i o desítky hodin. Mezi dokončovací úpravy patří hlavně ty operace, při kterých dochází k úpravě konečné podoby povrchu součásti. Vytištěný výrobek bývá zpravidla pro další použití hrubý, a proto je nutné provést na konci procesu použít například broušení či obrábění na požadovaný tvar a velikost, popřípadě jakost.